Reklama
 
Blog | Tomáš Sedláček

Dvě básně ke konci věku

Dvě básně ke konci jednoho a začátku druhého věku. Nikdo neví co bude dál, svou etapu hrajeme dál.

Ztraceno v nenávratnu, 27.12.2012

Vše je pohlceno snem, který jsme nikdy nesnili a který nikdy nebyl,
republika, církev, škola a krev, a snílek na měsíc zavyl,
jedno s druhým implikuje, obvykle život ve slovech zahrnuje.
Vyslov slovo, představ si to, ve všem žijeme v tom,
pojď Honzo, pojď už dom, to není nic pro tebe, to je jen hrom,
blyštivá dštící krása slov a představ, život není slovo, ale stav,
a tak to nespojuj, jen svou krev a sebe s Matkou Zemí propojuj.

Božský krok, 27.12.2012

Ó mocný Bože vítáš nás v novém věku,
války už skončily a láska žije v každém reku,
zbraně složili jsme a pluhy zapřáhli,
ať jídla dostatek je tam kde živly hrály,
vlny se přehnaly a země se otevřela,
tam jsme my a naše srdce vřelá.

Milostivý Bože dej nám sílu ať tento úkol zvládnem,
my věříme, že mocným duchem vládnem,
nepravost a špína je před námi na útěku,
věčná energie je v každém našem dechu,
nádech, výdech a čin z našich rukou plyne,
a tak nalaďme se společně, krok srovnat a jdem, tak nikdo nezhyne!

Reklama