Reklama
 
Blog | Tomáš Sedláček

Sociální úpadek

Před uherským rokem jsem se zbavil facebooku, icq a skype. Cítím se živější a svobodnější.

Jsem jen chybující člověk a jako si některý Čech nedokáže odepřít pivo, nedokáže si většina z nás odepřít sociální sítě. Jsou jako uhry na mládí naší civilizace. Když jsme propojeni, je to přes vzduch nebo přes drát a tomu říkáme síť. Pokud máme s někým kontakt na druhém konci a kontaktů je více než jeden, jedná se o síť sociální. Pokud je toto sociální síť, nemám to slovo rád. Kam se vytratil lidský kontakt, upřímnost kamarádství, lidská práce poctivýma rukama. Ano, to vše tady je, ale vše funguje jako spojené nádoby. Když je něčeho více, musí být něčeho také méně. Do našich životů se tiše vkradla elektronická tyranie sociálních sítí. Přítomnost v nich a určité společenské interakce jsou ve společnosti očekávány a přijímány. Minulé interakce a naše očekávání byly nahrazeny těmi elektronickými, nové zabralo místo tomu starému. Podle známých definic to spadá do civilizačního pokroku. Já bych pokrok viděl spíše v tom, když nové myšlenky a nápady podrobíme přísnému zkoumání, briskní rozvaze a potom až dojde k širší integraci do společnosti. Např. v případě aut, sociálních sítí a ddt tak nedošlo. Ze zážitkové pedagogiky jsem se naučil, že všichni lidé mají v sobě neuvěřitelný potenciál, ať už latentní či probuzený, různého druhu a charakteru, a mají našlápnuto dělat pěkné, a pokud chtějí, i velké a přínosné věci… Těším se na dobu, až uvidím kolem sebe lidi, kteří přestanou býti dětmi, přestanou se obklopovat povrchními a povrchovými hračkami a zapojí se v tom slova smyslu do civilizačního pokroku. Zatím je to nuda, předveďte se!

Reklama