Reklama
 
Blog | Tomáš Sedláček

Vz(d)orné ženy

V mém životě mne inspirovalo mnoho různých osobností. Mezi nimi jsou i tři pozoruhodné ženy, které mi jsou velkými vzory, a rád bych zde o nich napsal.

První z nich je Sacagawea, indiánka z kmene Šošonů, která v letech 1804-1806 vedla 8000 kilometrů dlouho expedici pro bělochy, ze severní Dakoty do Oregonu a zpět přes Skalisté hory.

Druhá je Helena Petrovna Blavatská, která v roce 1875 založila v New Yorku Theosofickou společnost, která nábožensky a filozoficky inspirovala mnoho dalších směrů a osobností.

A poslední Helen Adams Kellerová, která jako první hluchoslepá na světě vystudovala v roce 1904 vysokou školu a dále pak jako první hluchoslepá Harvard. Uměla také pět jazyků, přednášela na mnoha univerzitách a napsala mnoho knih.

Reklama

Všechny měly společné to, že v poměrně mladém věku se dokázaly aktivizovat jako velmi silné a odolné osobnosti. Sacagawea začala expedici, když jí bylo 16 let. Petrovna uprchla v 17 letech z Ruska od neutěšeného manželství a Helen bojovala již od 20. měsíce svého života, kdy ztratila dva smysly, z toho zrak, který tvoří 70% našich vjemů.

Tyto životní osudy jsou pozoruhodné ve své i dnešní době a o to pozoruhodnější, že pocházejí od žen, které v té době měly oproti mužům minimální práva a svobodu. Rád bych uvedl, jak moc to měly těžké a nebudu chodit daleko, zmíním naše luhy a háje. Také všichni víme, jak měly ženy omezeny právo volit, vzdělání a tak dále. Málokdo ale ví, jak nedávno to bylo.

První gymnázium bylo otevřeno v Praze až v roce 1890. Od roku 1900 bylo dovoleno ženám studovat některé obory na vysokých školách. A až v roce 1948 byly u nás ženy ze zákona rovnoprávné, avšak jen proto, aby mohly pracovat stejně jako muži.

Avšak v dnešní době nejsou stále rovnoprávny. V zaměstnání mají o 30% nižší platy než muži, v domácnosti jsou bity a co se týká prací, tak se od nich pořád očekává, že odvedou více práce, pokud sečteme jejich domácí práce a popř. i to, co vykonají v zaměstnání.

Sacagawea a obě Heleny byly neskutečné bojovnice, jsou pro mě pro to, velkými inspiracemi. Je potřeba podporovat ženy, pokud to chtějí, a tam kde je to potřeba. A pokud chceme něco zlepšit, měli bychom v sobě také najít takového nezdolného ducha, jako měly tři zmíněné velké duše.